Kliknutím na titulek zobrazíte/schováte článek...
Mdloba (kolaps, synkopa)
Schovat...Mdloba (kolaps, synkopa)
Tato obranná reakce organismu není život ohrožující ani nebezpečný stav, ale při častém opakování může předpovídat nějakou chorobu.
Co se děje uvnitř
Jak je již napsáno výše, jde o obrannou reakci organismu. Je to odezva na krátkodobé zpomalení srdeční frekvence a pokles krevního tlaku, k tomu se ještě někdy přidává prudké rozšíření žilního řečiště.
To vše může způsobit, že se k srdci nevrátí prakticky žádná krev a dojde tak ke chvilkovému nedokrvení mozku (nedostane čerstvou dávku okysličené krve).
Nervové buňky jsou tak citlivé, že i tuto chvilkovou nedokrvenost registrují a přestávají správně pracovat. Následkem toho dochází k pádu. Mozek se snaží pomoci srdci, aby se nemuselo tolik namáhat, při pumpování krve do hlavy.
Když člověk leží, je pro srdce snazší dostat krev k mozku než, když člověk stojí. Jakmile je opět obnoven dostatečný přísun krve, postižený se probírá. Jiný druh mdloby vzniká například při dlouhém pobytu ve vydýchaném prostředí, ale princip je stejný - málo kyslíku pro mozkové buňky.
Pozor! K mdlobě může také dojít při prudkém úleku (vystrašení, duševní otřes, tělesný šok - postříkání ledovou vodou) nebo při pohledu na něco odporného (fobie).
Pozn.: Někdo si může plést mdlobu s bezvědomím, ale je v tom velký rozdíl. V bezvědomí dochází k povolení svalstva a hrozí tak zapadnutí jazyka což postiženého ohrožuje na životě dále jsou potlačeny obrané reflexi.
To vše může způsobit, že se k srdci nevrátí prakticky žádná krev a dojde tak ke chvilkovému nedokrvení mozku (nedostane čerstvou dávku okysličené krve).
Nervové buňky jsou tak citlivé, že i tuto chvilkovou nedokrvenost registrují a přestávají správně pracovat. Následkem toho dochází k pádu. Mozek se snaží pomoci srdci, aby se nemuselo tolik namáhat, při pumpování krve do hlavy.
Když člověk leží, je pro srdce snazší dostat krev k mozku než, když člověk stojí. Jakmile je opět obnoven dostatečný přísun krve, postižený se probírá. Jiný druh mdloby vzniká například při dlouhém pobytu ve vydýchaném prostředí, ale princip je stejný - málo kyslíku pro mozkové buňky.
Pozor! K mdlobě může také dojít při prudkém úleku (vystrašení, duševní otřes, tělesný šok - postříkání ledovou vodou) nebo při pohledu na něco odporného (fobie).
Pozn.: Někdo si může plést mdlobu s bezvědomím, ale je v tom velký rozdíl. V bezvědomí dochází k povolení svalstva a hrozí tak zapadnutí jazyka což postiženého ohrožuje na životě dále jsou potlačeny obrané reflexi.
Co se děje zvenčí
Někteří lidé na sobě dokáží příchod mdloby poznat a snaží se tomu nějak zabránit (např.: si lehnou, posadí se a dají si hlavu mezi kolena) tím srdci ulehčí práci, aby prokrvilo mozek a mdloba se nedostaví.
Bohužel častější je, že jde člověk okamžitě "k zemi", proto pokud jsme blízko postiženého snažíme se ho zachytit a zmírnit tak jeho pád. Vysoký počet kolapsů se objevuje hlavně v horkých dnech, kdy je člověk vyčerpaný (nedodržený pitný režim) nebo dlouho stojí (např.: ve frontě, venkovní kulturní akce).
Citlivá osoba může omdlít, když např. rychle vstane z postele nebo má dlouho zakloněnou hlavu (sledování něčeho ve výšce, plavání stylu prsa), tím se totiž v zadní části krku skřípnou tepny zásobující mozek.
Mdloba se dá předpovědět na základě několika příznaků (zejména bledost, nevolnost, pocení, snížená tepová frekvence - bradykardie, snížený krevní tlak - hypotenze). Sám postižený může mít těsně před kolapsem problémy se zrakem (zatmění před očima, jiskřičky,?) nebo se sluchem (slyší např.: šelest).
Bohužel častější je, že jde člověk okamžitě "k zemi", proto pokud jsme blízko postiženého snažíme se ho zachytit a zmírnit tak jeho pád. Vysoký počet kolapsů se objevuje hlavně v horkých dnech, kdy je člověk vyčerpaný (nedodržený pitný režim) nebo dlouho stojí (např.: ve frontě, venkovní kulturní akce).
Citlivá osoba může omdlít, když např. rychle vstane z postele nebo má dlouho zakloněnou hlavu (sledování něčeho ve výšce, plavání stylu prsa), tím se totiž v zadní části krku skřípnou tepny zásobující mozek.
Mdloba se dá předpovědět na základě několika příznaků (zejména bledost, nevolnost, pocení, snížená tepová frekvence - bradykardie, snížený krevní tlak - hypotenze). Sám postižený může mít těsně před kolapsem problémy se zrakem (zatmění před očima, jiskřičky,?) nebo se sluchem (slyší např.: šelest).
První pomoc
Pokud někdo omdlí, první co uděláme je, že mu zdvihneme dolní končetiny. Můžeme také přikládat chladivé obklady na čelo, rozepnout tísnící oděv u krku a zajistit přístup čerstvého vzduchu.
Postižený by měl nabýt vědomí do 5-ti minut, pokud se tak nestane zavoláme ZZS. Po probrání by se ještě pacient neměl pokoušet vstávat. Asi po 10-ti minutách se může posadit a po té se pomalu postavit. Pokud pociťuje závratě necháme ho ještě ležet a po dalších 10-ti minutách vztyk opakujeme. Pokud se od postiženého dozvíme, že se u něj mdloba často opakuje nebo se kolaps dostavil bez zjevné příčiny, doporučíme mu návštěvu lékaře nebo ji sami zajistíme.
Postižený by měl nabýt vědomí do 5-ti minut, pokud se tak nestane zavoláme ZZS. Po probrání by se ještě pacient neměl pokoušet vstávat. Asi po 10-ti minutách se může posadit a po té se pomalu postavit. Pokud pociťuje závratě necháme ho ještě ležet a po dalších 10-ti minutách vztyk opakujeme. Pokud se od postiženého dozvíme, že se u něj mdloba často opakuje nebo se kolaps dostavil bez zjevné příčiny, doporučíme mu návštěvu lékaře nebo ji sami zajistíme.
Příznaky
- bledost
- nevolnost, pocení
- snížená tepová frekvence, ztráta vědomí a pád
První pomoc
- zdvihnutí dolních končetin
- chlazení čela, uvolnění tísnícího oděvu u krku, čerstvý vzduch
- zavolání ZZS při dlouhé ztrátě vědomí (více než 5 minut)
- případná návštěva lékaře
Krvácení (obecně)
Krvácení je bezesporu jedním z nejvážnějších a nejnebezpečnějších poraněních, a to hned z několika důvodů, které si přebereme na následujících řádcích.
Krvácení je děj, při kterém krev samovolně vytéká z narušených tkání a cév. Z toho plyne, že krvácení musíme dělit hned podle několika kritérií: typ poranění, místo poranění, a rozsah poranění. V tomto článku se zaměříme na jednotlivé typy krvácení. Rozlišujeme tři základní typy krvácení : vlásečnicové, žilní a tepenné.
Krvácení je děj, při kterém krev samovolně vytéká z narušených tkání a cév. Z toho plyne, že krvácení musíme dělit hned podle několika kritérií: typ poranění, místo poranění, a rozsah poranění. V tomto článku se zaměříme na jednotlivé typy krvácení. Rozlišujeme tři základní typy krvácení : vlásečnicové, žilní a tepenné.
Dělení krvácení, ošetření
1. Vlásečnicové krvácení není povětšinou spojeno s nějakým větším úrazem, jde převážně o známé krvácení z nosu (které se stává vděčným tématem díky mnoha pochybným radám typu: "Musíš zaklonit hlavu"). Vlásečnicové krvácení většinou po nějaké chvíli samo ustane.
2. Žilní krvácení. Zde už může jít o poranění všech možných typů. Důležité je však vědět, že krev vytékající z rány při tomto typu krvácení má tmavě červenou barvu a vytéká vcelku pomalu. Toto krvácení již vyžaduje ošetření (hlavně v závislosti na rozsahu). Pokud se jedná o končetinu, je dobré ji dostat do polohy nad srdce kvůli snížení tlaku v končetině a poté ji obvážeme příslušným obvazem. Měli by jsme mít na paměti, že jakákoliv dezinfekce nepatří přímo do rány, ale pouze do jejího okolí, protože jinak se bude poranění těžce hojit.
3. Tepenné krvácení. Je nejzávažnějším typem krvácení, protože může velice rychle dojít k velkým ztrátám krve. Krev je světle červená (barva krve však není rozhodující, při dušení může mít krev barvu tmavě červenou) a vystřikuje z rány, což může mít za následek šok. U tepenného krvácení musíme postupovat velice rychle. Jako první stiskneme tlakový bod a pokud se jedná o končetinu snažíme se jí v rámci možností dostat nad srdce. Těmito úkony by se nám mělo podařit dostatečně zmírnit intenzitu krvácení. Dále začneme s přikládáním tlakového obvazu. Při správné aplikaci obvazu by se nám mělo podařit krvácení zastavit.
Úpal a úžeh
Přehřátí organismu je jedna z věcí, která nás trápí každé léto. Pojďme si trochu objasnit jak s tím bojovat.
Úpal
Je prvním typem přehřátí, může nastat při dlouhodobém pobytu v prostředí s vysokou teplotou (více jak 35°C) a chápeme ho jako selhání vlastní termoregulace.
Příčiny
Vnitřní: Nadměrná tvorba tepla (nedostatek tekutin pro tvorbu potu)
Vnější: Vysoká teplota a vlhkost v prostředí a těsné pracovní prostory
Vnější: Vysoká teplota a vlhkost v prostředí a těsné pracovní prostory
Příznaky
Hlavním příznakem je horečka (až 41°C), dále můžeme pozorovat suchou, horkou a začervenalou kůži. Můžeme očekávat bolesti hlavy, závratě, zrychlený dech a tep. Tento stav může velmi rychle přejít do šoku.
První pomoc
Nejprve musíme zamezit dalšímu zahřívání postiženého - přeneseme jej do stínu / do chladné, dobře větrané místnosti. Poté začneme s postupným zchlazováním. Podáváme chladivé nápoje, studené zábaly. Zchlazování by nemělo být postiženému nepříjemné! Také musíme zamezit druhotnému podchlazení. Teplotu srážíme přibližně na 38°C.
Prevence
Abychom zabránili úpalu musíme se vyzbrojit dostatečnou zásobou tekutin. Také bychom se neměli zdržovat na slunci v období vysokých teplot a když tak jedině s pokrývkou hlavy. Omezení velké fyzické námahy může jedině prospět.
Úžeh
Projevuje se podobně jako úpal, ale zde se jedná o přehřátí mozku. Vzniká v důsledku déletrvajícího přímého působení slunečního žáru na nekryté tělo (častá kombinace se slunečním popálením). Může se projevit i po několika hodinách a postupujeme při první pomoci stejně jako při úpalu s tím rozdílem, že dáváme obklady na hlavu.
Omrzliny
Omrzliny jsou akutní místní poškození tkáně způsobené chladem při teplotách pod bodem mrazu za současné nízké vlhkosti vzduchu.
Úvod, vznik omrzlin: Omrzliny jsou akutní místní poškození tkáně způsobené chladem při teplotách pod bodem mrazu za současné nízké vlhkosti vzduchu. Při silném větru k nim může dojít i při teplotách vyšších. Vznikají převážně na okrajových, nechráněných částí těla (prsty, nos, uši). Při vzniku omrzlin se uplatňuji jednak procesy fyzikální - tvorba ledových krystalů ve tkáních, jednak cévní reakce na chlad (jejich reflexní stažení) a srážení krve.
Vznik omrzlin usnadňuji tyto faktory:
Úvod, vznik omrzlin: Omrzliny jsou akutní místní poškození tkáně způsobené chladem při teplotách pod bodem mrazu za současné nízké vlhkosti vzduchu. Při silném větru k nim může dojít i při teplotách vyšších. Vznikají převážně na okrajových, nechráněných částí těla (prsty, nos, uši). Při vzniku omrzlin se uplatňuji jednak procesy fyzikální - tvorba ledových krystalů ve tkáních, jednak cévní reakce na chlad (jejich reflexní stažení) a srážení krve.
Vznik omrzlin usnadňuji tyto faktory:
- nemožnost vyměnit si vlhký nebo zmrzlý oděv či obuv
- nedostatečný příjem teplé stravy, hlad, nedostatečná výživa a nedostatek tekutin
- stavy, které snižují prokrvení a místní odolnost tkání, tj. současné podchlazení. Pocení nohou, strach, přiložené zaškrcovadlo, tísnící oděv nebo obuv, některá onemocnění
- drogy nebo léky, které mění reakci nervového systému a cévní reakce, včetně alkoholu, kouření a psychostimulačnich látek.
Příznaky a dělení omrzlin :
- 1. stupeň - kůže je voskově bílá či nafialovělá, chladná a necitlivá. Postižený má v místě pocit svírání, při oteplování palčivě píchá. Takto vypadá na místě nehody každá omrzlina!
- 2. stupeň - kůže je bílá až žlutá, mohou se tvořit puchýře, je přechodným stadiem mezi vratným poškozením při první stupni a nevratným poškozením při třetím stupni. V místě omrznutí dochází ke ztrátě citlivosti.
- 3. stupeň - tvrdá "vosková" kůže, nebolestivá ložiska, po několika dnech projevuje zčernáním a úplným ztvrdnutím postižené části těla - dochází k odumření tkáně.
První pomoc :
- Zabránit dalšímu ochlazování - přesunout postiženého do v závětří či vlahé místnosti, pomalu ho zahřívat (horkými nápoji, teplou lázní,..) - nesmí však působit bolest!
- Pokus o mechanické prokrvení ložisek (masírování okolí omrzlin)
- Improvizované zahřátí ložisek (např. vložení omrzlých prstů do podpaží atd.)
- Dle rozsahu a hloubky sterilně kryjeme, fixujeme a zajistíme odborné ošetření
Poznámky k první pomoci :
- Nikdy omrzliny netřeme sněhem (další traumatizace), ani jiným materiálem (hrozí zanesení infekce)
- Nikdy nepodáváme alkohol, léky, neaplikujeme masti. Kouření se zakazuje
- Puchýře nikdy neotvíráme, chráníme je před protržením
- Některé omrzliny se mohou kompletně projevit až po delší době
Popáleniny a opařeniny
Popáleniny patří k nejtěžším úrazům lidské traumatologie
Úvod : Patří k nejtěžším úrazům lidské traumatologie, často zanechávající jizvy nejen fyzické, ale i psychické. Vyžadují nejkomplikovanější, nejdelší a nejnákladnější léčbu. Celková závažnost poškození závisí na rozsahu, hloubce, věku (problémy u dětí a starších lidí), umístění a příčině (přímý kontakt / sálání).
Čím popáleniny ohrožují postiženého :
Úvod : Patří k nejtěžším úrazům lidské traumatologie, často zanechávající jizvy nejen fyzické, ale i psychické. Vyžadují nejkomplikovanější, nejdelší a nejnákladnější léčbu. Celková závažnost poškození závisí na rozsahu, hloubce, věku (problémy u dětí a starších lidí), umístění a příčině (přímý kontakt / sálání).
Čím popáleniny ohrožují postiženého :
- Rozvojem šoku (ztráta tekutin, bolest)
- Infekcí
- Ztrátou tvaru a funkce tkáně (jizevnaté hojení)
- Určení rozsahu poškození: velikost popálené plochy můžeme orientačně odhadnout dle tzv. pravidla devíti. Při (velmi) malých plochách pak pomocí poměru 1% = plocha dlaně jedné ruky postiženého. Poškození více jak 15% u dospělých a 10% u dětí vede k rozvoji šoku
- Určení hloubky poškození :
2.1. I. stupeň ? (epidermální) ? kůže je zarudlá a silně pálí. Hojí se vcelku rychle - řádově dny.
2.2. II. stupeň ? (dermální) ? tvoří se puchýře vyplněné plazmou, které silně bolí. Je to nejbolestivější stupeň, protože dochází k poškození podkoží. Hojí se několik týdnů.
2.3. III. stupeň ? (subdermální) ? nejhlubší. Dochází k odumření tkáně (zuhelnatění), je méně bolestivější než druhý stupeň, protože došlo ke zničení receptorů vnímajících bolest. Často je nutná transplantace kůže. Zůstávají jizvy, hojí se měsíce.
Pozn.: Někdy bývají popáleniny děleny do 4 stupňů, kde 3. je kombinací puchýřů a začínající nekrózy a 4. je naprosté zničení tkáně. - Věk a zdravotní stav postiženého: horší průběh popálenin je u dětí (jemná kůže) a starších lidí (suchá atrofická kůže)
- Umístění poranění: závažnost v pořadí (od největší) ? ruce (ztráta soběstačnosti), obličej a krk (výživa a zohavení), nohy (ztráta pohyblivosti) a trup.
- Příčiny popálenin: vždy je horší přímý kontakt s předmětem (žhavý kov), než přenos energie (sluneční paprsky). Rozhodující je výška teploty a doba působení tepla.
5.1. Popáleniny 1. stupně mohou vzniknout v důsledku působení tepla již od cca. 50°C
5.2. Popáleniny 2. stupně mohou být způsobeny např. Teplotou 60°C působící po dobu 60s
5.3. Popáleniny 3.stupně mohou být způsobeny teplotou 100°C působící po dobu 5 sekund (ne však varem)
První pomoc:
A. Technická první pomoc: uhašení ohně, svlečení horkého, či mokrého oděvu (pokud není přiškvařen), odstranění vodičů tepla z postiženého (prsteny, náušnice, náramky) ? též kvůli možnosti otoku. Také je nutné zabránit dalšímu působení tepla tzn. dostat postiženého z horkého prostředí.
B. Zdravotnická první pomoc
a. Posazení, či položení postiženého
b. I. a II. stupeň dostatečně dlouho chladíme (dokud přináší úlevu), alespoň však 20 minut. Chladíme nejlépe tekoucí studenou vodou. U velmi malých dětí chlazení neprovádíme z důvodu hrozícího chladového šoku.
c. III. stupeň nechladíme, protože došlo k celkovému zničení tkáně a hrozí infekce.
d. Ránu sterilně překryjeme ? nejlépe originálním zdravotnickým materiálem (nekryjeme I. stupeň, obličej a krk)
e. Pokud se jedná o popálenou končetinu, tak ji po ošetření šetrně zafixujeme.
C. Poznámky:
a. Puchýře nepropichujeme.
b. Příškvary (oděv, dehet) nestrháváme, pouze na volném okraji odstřihneme.
c. Nikdy nepoužíváme žádné masti, zásypy či léky proti bolesti. Mohou zkreslit pozdější lékařskou diagnózu.
d. Dáváme obzvlášť velký pozor na příznaky šoku, u rozsáhlejších popálenin provádíme preventivní protišoková opatření.
Při sterilním krytí rukou vkládáme mezi prsty záložky z gázy.
Krvácení z nosu (Epistaxis)
Krvácení z nosu patří k jednomu z nejčastějších krvácivých stavů.
Příčiny :
Příčiny :
- snížená srážlivost krve
- vysoký krevní tlak
- zlomenina spodiny lebeční
Příznaky :
- masivní krvácení z nosu
- je-li příměs nažloutlé tekutiny, jde nejspíše o zlomeninu spodiny lebeční
První pomoc :
- Posaďte postiženého do mírného předklonu
- Řekněte postiženému, ať si stiskne nosní křídla palcem a ukazovákem na dobu 3-5 minut (po tuto dobu nesmrká ani nesmí dělat prudké pohyby)
- Přikládejte postiženému na čelo, zátylek a kořen nosu chladné obklady (toto reflexivně vyvolá stažení cév v nose)
- Ať postižený dýchá ústy (zatéká-li krev do úst nepolyká ji, ale vyplivuje)
- Po 5 minutách pomalu povolí stisk
- Pokračuje-li krvácení, stisk se opakuje
Poznámky k první pomoci :
- Nelze-li krvácení zastavit, nebo je-li velmi masivní, přivolejte odbornou lékařskou pomoc
- Nikdy sami nos ničím neucpávejte
